MASKOT VETERINÁRNÍ ORDINACE

V sobotu 21. 10. 2017 se k nám přitoulalo malé mourovaté kotě. Netrvalo dlouho, aby si veterinární oko nevšimlo něčeho podivného. Dýchání kotěte nebylo v pořádku - zdálo se příliš namáhavé. Proto byl Tygřík, jak jsme kotě později pojmenovali, odvezen ihned v pondělí na veterinární ordinaci.

Rentgenové vyšetření z pondělí 23. 10. 2017 odhalilo okamžitě jasnou příčinu ztíženého dýchání. Tygřík měl prasklou bránici, tzv. brániční kýlu (diafragmatickou hernii). S největší pravděpodobností následkem dřívějšího traumatu. Játra a střeva byla namísto v dutině břišní v dutině hrudní. Není divu, že se Tygříkovi špatně dýchalo a nemohl si ani pořádně lehnout, ani se pohodlně stočit do klubíčka!

Tygříka jsme operovali o tři dny později dne 26. 10. 2017. U operace jsme byli tři. Jeden z nás musel manuálně prodýchávat zkolabované plíce pomocí ambuvaku, jinak by se Tygřík udusil. V důsledku vzduchu v dutině hrudní plíce samy nedokážou přijímat kyslík a vydávat oxid uhličitý. Další člen týmu asistoval chirurgovi, přidržoval nástroje a usnadňoval viditelnost operačního pole. Chirurg musel otevřít dutinu břišní a dutinu hrudní, následně opatrně přemístit orgány zpět do dutiny břišní a sešít bránici. V hrudní dutině se nacházela játra a velká část tenkých střev!

Tygřík zákrok zvládal velmi statečně. V jednu chvíli mu však přestalo tlouct srdce a my jsme se obávali nejhoršího. Nevzdali jsme se však, intenzivně jsme pokračovali v manuálním dýchání, přiváděli jsme mu kyslík přes endotracheální trubici a prováděli srdeční masáž. Tygřík byl bojovník a chtěl žít! Jeho srdce opět začalo tlouct a zákrok byl bez dalších komplikací dokončen.

Po zákroku se nám však dýchání stále nelíbilo. Zhotovili jsme proto ještě kontrolní rentgenový snímek, ze kterého bylo patrno, že v dutině hrudní bylo nahromaděno velké množství vzduchu (tzv. pneumothorax). Tento přebytečný vzduch jsme odsáli pryč.

Po operaci se Tygřík zotavil velmi dobře. Byl šikovný, ránu si vůbec nekousal ani nelízal,ale přesto nosil límec. Mohl se konečně pořádně najíst a napít! Mohl si pohodlně lehnout, pořádně se vyspat a svobodně se ohýbat do všech stran a olizovat si tlapky! Z klidného kotěte se stalo pěkné třeštidlo. Během několika dnů začal více a více skotačit a hrát si.

Přibližně za dva týdny jsme mu vytahovali stehy. Rána se zhojila na jedničku.

Za tři měsíce po operaci z něho vyrostl krásný velký hravý kocourek. Dělá nám velkou radost a jsme rádi, že jsme mu mohli pomoct a zlepšit kvalitu jeho života. Vrací nám to každým dnem.

Jeho příběh a jeho statečnost z něho nakonec udělaly maskota naší veterinární ordinace.

© vetbystrice